Jak zvládnout střevní potíže na dovolené od prevence po první pomoc

Ráno u moře vypadá bezvadně, večer vás ale sevře břicho a hotelový pokoj se promění v čekárnu před toaletou. Střevní potíže cestovatele potkávají častěji, než čekají, a většinou odezní za pár dní. Rozhoduje, co uděláte v prvních hodinách a co jste udělali ještě doma. Postup má šest kroků, od přípravy po chvíli, kdy je na místě lékař.

Nejdřív příprava doma

Zjistěte si, jaká hygienická situace panuje v zemi, kam jedete, a u exotických destinací se předem poraďte s cestovní ambulancí nebo praktickým lékařem. Doporučí vám očkování a řeknou, čemu se vyhnout. Pokud trpíte chronickým onemocněním, probereme s lékařem i to, co dělat při zhoršení.

Do zavazadla patří dezinfekce na ruce, vlhčené ubrousky, teploměr a rehydratační prášek z lékárny, o jehož použití vás poučí lékárník. Cestovní pojištění si vyřiďte předem a ověřte, že kryje ošetření v zahraničí.

Voda a led jsou největší riziko

V zemích, kde se voda z kohoutku nepovažuje za pitnou, pijte balenou z uzavřené lahve a čistěte si s ní i zuby. Pozor na kostky ledu v nápojích, na salát omytý neznámou vodou a na ovoce, které nejde oloupat.

Nepasterizované mléko a mléčné výrobky z místních trhů raději vynechte. Pokud si nejste jistá kvalitou vody, použijte převařenou, i když to znamená čekat, až vychladne.

Co jíst a co vynechat

Bezpečnější je jídlo čerstvě uvařené a podávané horké. Rizikové bývají pokrmy, které dlouho stály na horku.

• syrové mořské plody a nedovařené maso
• majonézové saláty a krémy ze švédských stolů
• zmrzlina z neznámých zdrojů
• pouliční stánky bez fronty a bez chlazení

Dobrým vodítkem je frekvence. Stánek, před kterým stojí místní, vaří stále čerstvě a nic dlouho nečeká.

Ruce, příbory a drobnosti, které se podceňují

Před jídlem a po toaletě si myjte ruce mýdlem, a když není voda, použijte dezinfekci. Zbytečně nesdílejte jídlo prsty ze společného talíře a nepijte z cizí lahve. U dětí sledujte, co si strkají do pusy na pláži.

Když potíže začnou: tekutiny na prvním místě

Hlavním nebezpečím není samotný průjem, ale ztráta tekutin. Pijte často a po malých doušcích vlažnou nesladkou vodu, slabý čaj nebo vývar a podle návodu rehydratační roztok. Alkohol, kávu a šumivé sladké nápoje vynechte.

Jíst můžete, jakmile se žaludek uklidní, a začněte lehce: rýže, suchary, banán, vařené brambory. Mastná a kořeněná jídla nechte na později. Odpočívejte, dokud síly nevrátí.

Kdy je čas jít k lékaři

Dehydrataci poznáte podle suchých úst, tmavé a řídké moči, závratě a slabosti. U dětí se přidává apatie a pláč bez slz. K lékaři jděte i v těchto situacích:

• horečka nebo třesavka
• krev či hlen ve stolici
• silná bolest břicha
• zvracení, při kterém nelze udržet tekutiny
• potíže trvající déle než dva až tři dny

U malých dětí, těhotných, seniorů a chronicky nemocných nečekejte vůbec. Po návratu informujte svého lékaře o cestě, pokud potíže přetrvávají.

Časté otázky

Mohu pít vodu z kohoutku v zahraničí?

Záleží na zemi. V Evropě bývá bezpečná, v tropech a v mnoha dalších oblastech ne. Před cestou si ověřte doporučení a u pochybností pijte balenou nebo převařenou vodu.

Je normální, že mě střevo po dovolené nějakou dobu dráždí?

Několik dní po návratu může být stolice nepravidelná. Pokud ale potíže trvají déle než týden nebo se vracejí, vyhledejte lékaře a zmiňte, kde jste byla.

Kdy s dítětem k lékaři?

Dítě s horečkou, krví ve stolici, opakovaným zvracením nebo známkami dehydratace patří k lékaři ihned, u kojenců ještě dřív. Mladší děti se dehydratují mnohem rychleji než dospělí.

Zdroje

• Státní zdravotní ústav
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR
• Světová zdravotnická organizace